Jaké jsou možnosti zkoumání?
V písmoznalectví závisí úspěšnost zkoumání především na kvalitě a charakteru předložených materiálů. Pokud to okolnosti dovolí, je dobré předložit originál zkoumané listiny.
Znalecké zkoumání lze provést i z kopie, ale výsledek zkoumání bohužel závisí na kvalitě předložené kopie. Někdy se však stává, že předložená kopie neumožní zkoumání vůbec, protože předložený materiál je pro znalecké zkoumání nezpracovatelný. Výsledek zkoumání z kopie materiálu se výjimečně pohybuje ve stupni vysoké pravděpodobnosti, ale častěji bývá závěr zkoumání stanoven pouze ve stupni střední či nízké pravděpodobnosti.
Lze vždy rozhodnout jednoznačně o pravosti podpisu či identifikaci pisatele textu?
V písmoznalectví se pro vyjádření výsledku zkoumání používá stupnice závěrů. Ke kategorizaci této stupnice závěrů se dospělo postupným vývojem v oboru a také zkušeností, které byly postupně získávány zpracováváním znaleckých posudků především na Kriminalistickém ústavu v Praze.
Pro rozhodnutí o pravosti se používá vedle jednoznačných závěrů také závěr nerozhodný. Závěr nerozhodný bývá stanoven tehdy, když na základě předložených materiálů nelze rozhodnout (většinou špatná kvalita, malý rozsah apod.).
Dále písmoznalectví používá také závěry pravděpodobnostní, které se dle dostupných statistik používají ve 35{1356185a63b3e29fbe69f53cf9810063dab35852dbb91ffcdae0b850900ebf22} až 50{1356185a63b3e29fbe69f53cf9810063dab35852dbb91ffcdae0b850900ebf22} případů. Příčinou nemožnosti rozhodnout jednoznačně bývá v mnohých případech nízká kvalita sporného materiálu a ještě častěji málo kvalitní a minimálně rozsáhlý srovnávací materiál. V některých případech může být závěr zkoumání po doplnění více upřesněn. Ale vždy platí, že i pravděpodobnostní závěr představuje stupeň dokazatelnosti nálezu.
V písmo znalecké praxi se užívá tří pravděpodobnostních závěrů – vysoká, střední a nízká pravděpodobnost. Celkově pak stupnice závěrů vypadá následovně:
- jednoznačný kladný závěr
- vysoká pravděpodobnost kladná
- střední pravděpodobnost
- nízká pravděpodobnost
NELZE ROZHODNOUT
- nízká pravděpodobnost
- střední pravděpodobnost
- vysoká pravděpodobnost
- jednoznačný záporný závěr
Jak formulovat otázku pro znalecké zkoumání?
nejčastější znění otázky:
Je sporný podpis, který zní nebo má znít na jméno ………… na originálu (kopii) listiny „…………“, ze dne ……., pravým podpisem …………., nar. ……?
Napsala sporný materiál „………“ a srovnávací materiál „………..“ jedna a táž osoba, tj. ……….., nar. ….. ?
Jak dlouho trvá znalecké zkoumání?
Doba zpracování znaleckého posudku je závislá především na náročnosti a rozsahu zkoumání, ale často se neúměrně natahuje z důvodu absence potřebných materiálů. Odhadem lze říci, že časová náročnost pro vypracování jednoho znaleckého posudku (jeden podpis) se pohybuje cca 20 až 25 hodin (někdy i déle).
Proto pro případ vypracování znaleckého posudku doporučuji předem si domluvit odbornou konzultaci nad konkrétním případem a domluvit podmínky.
Je nutné oslovit pouze znalce z regionu?
Dle znění Zákona o znalcích a tlumočnících není činnost jmenovaných znalců omezena místem svého zapsání. Řádně jmenovaní znalci mohou znaleckou činnost vykonávat i mimo region, tzn. prakticky po celé ČR, tj. i mimo území příslušného krajského soudu, u kterého jsou zapsaní.
Volba konkrétního znalce závisí jen na vašem rozhodnutí.