Co je písmoznalectví

Co je vlastně písmoznalectví a čím se zabývá?

Písmoznalectví (kriminalistická expertiza ručního písma) řeší otázky identifikace pisatele ručně psaného textu (písma) a pravost podpisů. Jedná se o forenzní disciplínu, která je experimentálně ověřená spolehlivostí (tzv. reliabilitou) a platností (tzn. validitou).
Identifikaci pisatele umožňují především jedinečné odchylky rukopisu člověka od písařské normy vyučované ve školách. Samotná identifikace je založena na teorii dynamických stereotypů, které jsou vytvářeny podmíněnými reflexy a vznikají a upevňují se v průběhu života. Je nutné vysvětlit co vlastně vyjadřuje samotné slovo „ruční“ – označuje především ruku (neboli kostrosvalový aparát), které se podílejí na psaní. Matematická pravděpodobnost výskytu dvou zcela shodných rukopisů je uváděna v poměru 1 : 68 triliónům. Vlastní proces psaní je řízen dynamickými stereotypy a písmoznalectví vychází z důležitého předpokladu, že pisatel si nemůže osvojit dynamický stereotyp jiné osoby.
Dynamické stereotypy jsou využívány i v jiných odvětvích zkoumání, např. forenzní identifikaci osob podle chůze. Ke zkoumání v písmoznalectví jsou užívány především kvalitativní metody, protože individualita rukopisu jedince nedovoluje většinu pozorovaných znaků hodnotit kvantitativně. Individualita rukopisu umožňuje identifikaci pisatele, která je ale možná jen na kvůli dlouhodobému procesu vývoje a následné stabilizace rukopisu. Přesnou hranici ukončení vývoje procesu psaní nelze stanovit, protože se jedná o výhradně individuální vývoj. Obecně platí, že tento vývoj bývá ukončen mezi dvacátým až pětadvacátým rokem života. Relativně stabilní je pak až do pětapadesátého až šedesátého roku života jedince. V tomto období však rukopis může být ovlivněn tzv. vnějšími (např. druh psacího prostředku, osvětlení apod. ) a vnitřními (momentální psychický či zdravotní stav) podmínkami.

Předmětem písmoznaleckého zkoumání je:

  1. kurzívní písmo (tzv. psané písmo vyučované ve školách podle zatím jednotné písařské normy)
  2. perličkové písmo (tzv. „malé“ tiskací písmo – používané např. při rýsování)
  3. hůlkové písmo (tzv. tiskací písmo – používané k vyplňování dotazníků)
  4. číslice
  5. podpisy

Podpisy dle jejich charakteru obecně dělíme:

  1. textové podpisy – zásadně se neliší od běžně užívaného písma „dají se přečíst“
  2. nacvičené podpisy – od běžně používaného písma se liší většinou stupněm zjednodušení a rychlostí, vždy se výrazně odchylují od školní normy písma
  3. parafy – jsou obvykle velmi jednoduchá, výrazně individuálně psaná nedělitelná spojení iniciály s následným písmenem či několika písmeny

Písmoznalectví řeší následující problémy :

  1. identifikuje pisatele jednotlivých druhů písma, číslic, znaků a symbolů
  2. zkoumá pravost podpisů, zjišťuje, zda podpis vyhotovila osoba na jejíž jméno zní nebo má znít
  3. identifikuje pisatele nepravých podpisů
  4. zjišťuje znění textů obtížně čitelným písmem ve spolupráci s oborem technické zkoumáním textů a dokumentů.